Cesta do historie únikových her

Únikové hry nebo také únikové místnosti se staly v posledních letech hitem. Ve skutečnosti moderní únikové hry existují už téměř 15 let a hrají se po celém světě. Kde vznikly, čím se inspirovaly a z čeho vycházejí?

Únikové místnosti jsou ideální zábavou pro ty, kteří mají rádi hádanky a rébusy, a sní o tom, že se stanou hlavní postavou vlastní videohry, knihy nebo napínavého filmu. Jde o pohlcující hry, které se typicky hrají ve více hráčích. Ti jsou společně „uzavřeni“ v herní místnosti s jediným úkolem: uniknout! Hráči řeší hádanky, které se nacházejí v celé místnosti, hledají nápovědy a indicie, aby dokončili svou misi a dostali se ven v určeném časovém limitu. V současné době existuje celá řada různých únikových místností – oblíbené jsou scénáře operující se špionáží, populární je také strašidelný dům nebo útěk ze starověké egyptské hrobky. Z čeho se únikové místnosti zrodily a čím se inspirovaly?

Únikové místnosti se ve svých postupech a mechanismech inspirovaly v počítačových hrách, konkrétně ve hrách, které spadají do žánru adventur. V těchto hrách řeší hráči různé puzzly pomocí kombinace nalezených předmětů, zjištěných informací a získaných indicií. Původně vznikaly tyto hry jako textové, kde hráč ovládal postavu/herní prostředí prostřednictvím textových příkazů, později začaly vznikat plně grafické únikové hry, nejčastěji ovládané pomocí myši. V roce 1988 vznikla textová adventura Behind Closed Doors, která se obecně považuje za první hru, kde je herní postava uvězněna v místnosti a jejím cílem je uniknout. Tento koncept se ujal a během dalších patnácti let začaly videohry typu „escape the room“ přejímat nejen koncept únikové místnosti, ale i zmíněný styl interakce pomocí myši (point-and-click).

Významným počinem v oblasti her typu „escape the room“ se stal titul Crimson Room, který v roce 2004 vytvořil japonský tvůrce Toshimitsu Takagi. Hra je stále online a stala se jedním z nejznámějších reprezentantů subžánru „escape the room“ adventur.

Další zdrojem inspirace pro únikové místnosti je také Live Action Role Playing neboli LARPing, což je typ „zážitku“, kdy hráči hrají role postav z her nebo historických událostí. Mezi další vlivy, ze kterých únikové místnosti čerpají, patří tradiční hledání pokladů a interaktivní divadlo.

Asi není překvapením, že se únikové místnosti, jak je známe dnes, zrodily v herní velmoci Japonsku. První únikovky hráči hráli v různých japonských barech a klubech. Jednu z prvních moderních únikových místností vytvořila společnost SCRAP v japonském Kjótu v červenci 2007. Za jednoho z prvních designérů tohoto typu her je považován Takao Kato. Po úspěchu v Japonsku začaly své místnosti budovat společnosti po celé Asii a Evropě. V letech 2012 až 2014 se únikové hry konečně dostaly i do Spojených států. Dnes jsou únikové místnosti mezinárodním fenoménem pro ty, kteří milují hlavolamy a rébusy a najdeme je ve více než 60 zemích světa. Únikovky se staly oblíbenou volnočasovou zábavou, ale využívají se také jako atraktivní teambuildingová aktivita.

V polovině a na konci roku 2014 přišla doslova záplava únikových her, řada subjektů poskytující tyto zážitky však brzy zanikla kvůli nedostatku invence a neoriginalitě, avšak ty, které obstály, jsou zárukou kvalitní zábavy. Jednou z teorií, která stojí za popularitou únikových her, je kromě jejich nesporné zábavnosti, také nárůst poptávky po „zážitcích“. Lidé už nechtějí jen pasivně sedět a dívat se. Chtějí svůj volný čas trávit aktivně a rozvíjet své záliby. Únikové místnosti do tohoto typu zábavy perfektně zapadají, protože přinášejí pohlcující zážitky a nutí účastníky, aby se aktivně zapojili do akce. Místo toho, aby hráči jen sledovali postavy a příběh na obrazovce, jsou díky únikovým hrám hlavními postavami, které ovlivňují dění. Hráči se stávají hrdiny svých vlastních dobrodružství, řeší hádanky, rébusy, vzájemně spolupracují a podílejí se na vytváření komplexního zážitku. Únikové místnosti svým hráčům mohou zprostředkovat zážitky a situace, jako jsou útěk z vězení, účast na sofistikovaných a precizně provedených krádežích, hledání ukrytého pokladu, záchrana světa před zkázou a mnoho dalšího.

Každý úniková místnost je jedinečná a nabízí unikátní zážitek a originální výzvy. Některé se zaměřují více na spolupráci, jiné na hádanky a další útočí na smysly účastníků.

Zjednodušeně můžeme říct, že se setkáváme se dvěma hlavními charakteristikami únikových místností: formami a typy hádanek. Forma únikové místnosti obecně určuje, jakým způsobem musí hráči řešit hádanky, v jakém pořadí a jak složitý je postup k cíli. Obecně máme dvě hlavní formy: lineární a nelineární.

V lineárních únikových místnostech se obvykle hádanky řeší postupně jedna po druhé, přičemž každá z nich poskytuje vodítka, která pomáhají postoupit k další. Tyto typy únikových místností jsou jednodušší a jejich řešení vyžaduje méně lidí. Jsou skvělé pro začínající únikovkáře. Jsou také ideální formou pro ty, kteří budují svou první únikovou místnost.

Nelineární únikové místnosti vyžadují, aby hráči řešily více hádanek najednou, často v časovém limitu. Jsou ideální pro velké skupiny, které se mohou rozdělit na menší týmy a soustředit se na jednotlivé úkoly, nebo pro malé skupiny, které si troufají na náročnější rébusy. Často se úkoly v nelineárních únikových místnostech skládají z několika lineárních výzev, které se spojí jedné velké hádanky. Nelineární únikové místnosti jsou ideální pro zkušenější hráče.

Pandemie zasáhla všechna odvětví – únikové místnosti nevyjímaje. Tato nešťastná situace však nabídla příležitost přizpůsobit se a inovovat svět virtuální zábavy a také rozšířit koncepty únikových místností mimo limitované prostory. Výsledkem jsou digitální únikové místnosti a slibnou novinkou jsou také venkovní únikovky.

Přestože únikové hry momentálně čelí výzvám, které přinášejí různá omezení, v dohledné době tento typ zábavy určitě nezmizí. Únikové místnosti jsou součástí moderní kultury a poskytují hodiny podnětné a strhující zábavy pro rodiny, skupiny kamarádů i pracovní kolektivy.